Extremistu Bartoše chce policie obžalovat. Kvůli Židům, uprchlíkům a politikům

Pražští policisté navrhli obžalovat předsedu krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše za popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, podněcování nenávisti, hanobení národa a schvalování trestného činu. V pondělí o tom informoval policejní mluvčí Tomáš Hulan. Podle dřívějších informací se Bartoš činů dopustil obsahem knih a dalších písemností, které vydával, a ve svých projevech. Hrozí mu až tři roky vězení.

Návrh na podání obžaloby kriminalisté podali v první polovině ledna, řekl Hulan. Bartoš podle policie v knihách a projevech úmyslně podněcoval k nenávistí vůči Židům, obdobně si počínal i vůči imigrantům.

Bartoše obvinila policie z činů proti lidskosti už v dubnu loňského roku. Strávil tehdy noc v policejní cele a propuštěn byl poté, co dal kriminalistům slib, že nebude pokračovat v páchání trestné činnosti.

Na stránkách své strany tenkrát uvedl, že mu policie zabavila dokumenty a provedla domovní prohlídku u něj doma i v sídle strany. Akci označil za politický proces, který má zastrašit Národní demokracii a její sympatizanty.

Jeden z organizátorů protiuprchlických demonstrací v Česku byl tehdy po výslechu obviněn hned ze třech trestných činů proti lidskosti. Jeho zatčení souvisí i s jeho ostrými řečmi proti migrantům, které často označoval za „vetřelce“. A přál si i „trest nejvyšší“ pro „zrádné“ politiky.

Loni dostal podmínku

„Pan Bartoš byl obviněn především pro obsah jím vydávaných knih a jiných písemností a pro obsah jeho veřejných projevů. V rámci těch měl úmyslně hanobit a podněcovat k nenávisti vůči osobám židovského národa nebo židovského vyznání. Obdobně si měl ale počínat i vůči imigrantům,“ vysvětlil loni Hulan.

Bartoš byl již loni v říjnu nepravomocně potrestán roční podmínkou za své loňské počínání u pomníčku Anežky Hrůzové, zavražděné v roce 1899. U hrobu Bartoš s někdejším místopředsedou strany Ladislavem Zemánkem zanechali ceduli, na kterou mimo jiné napsali: „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena“. U Zemánka soud od potrestání upustil.

Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk.

 

URL| http://www.blesk.cz/clanek/448298/extr...ovat-kvuli-zidum-uprchlikum-a-politikum

6.2.2017 blesk.cz str. 0 Politika