„Řezník“ z Hamásu, který krutě vraždil i Palestince. Kdo byl Jahjá Sinvár
Sinvár se narodil 29. října 1962 ve městě Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy. Jeho rodina údajně pocházela z izraelského Aškelonu, který musela během první izraelsko-arabské války v roce 1948 opustit. Sinvár vystudoval arabská studia na Islámské univerzitě v Gaze.
Když v roce 1987 vypukla v uprchlickém táboře na severu Pásma Gazy první intifáda (povstání proti izraelské okupaci), tak se Sinvár brzy připojil k nově založenému Hamásu. Ve svých 25 letech již vedl obávanou vnitřní bezpečnostní službu Hamásu Madžd, která trestala „kolaboranty“, tedy Palestince spolupracující s izraelským nepřítelem. Též zasahovala proti těm, kteří se podle ní protivili „morálním“ pravidlům islámu.
Sinvár se sám brutálních zabíjení dopouštěl, uvedl pracovník Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku Ehud Yaari, který s ním několikrát mluvil během jeho vězeňského pobytu. „Některé z nich zabil vlastníma rukama a byl na to hrdý, mluvil o tom se mnou i s ostatními,“ řekl Yaari.
Bývalému řediteli izraelské bezpečnostní služby Šin bet Michaela Koubiho, který Sinvára vyslýchal, pověděl o případu, kdy přinutil jednoho muže pohřbít zaživa svého bratra podezřelého ze spolupráce s Izraelem. „Jeho oči zářily štěstím, když nám vyprávěl ten příběh,“ uvedl Koubi.
V roce 1988 plánoval vraždu dvou izraelských vojáků a také čtyř Palestinců, které podezříval ze spolupráce s Izraelem. Izraelci jej zadrželi. Sinvár se přiznal k zavraždění dvanácti Palestinců, za což získal přezdívku „řezník z Chán Júnis“.
Dostal čtyři doživotní tresty, nakonec ve vězení strávil 22 let. Izraelci jej během té doby vyhodnotili jako krutého, autoritativního, vlivného, vytrvalého, manipulativního muže, který se dovede spokojit s málem, udržet tajemství i mezi ostatními muži a vyznačuje se schopností získat si na svou stranu davy. Sinvár se ujal mezi vězni vůdcovské pozice, udržoval mezi nimi disciplínu a jednal jejich jménem s dozorci. Též organizoval jejich stávky.
Za mřížemi se naučil plynně hebrejsky a velmi pečlivě studovat izraelskou společnost. Ve vězení též napsal knihu o Palestině a svém vyrůstání v Gaze. V roce 2008 mu izraelští lékaři při náročné operaci odstranili zhoubný nádor na mozku. O tři roky později byl propuštěn v rámci dohody s Hamásem o navrácení zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita výměnou za více než 1000 palestinských vězňů.
Likvidace konkurence a kariérní vzestup
Po návratu z vězení Sinvár v Pásmu Gazy potvrzoval svou bezohlednost. Věří se, že byl za bezprecedentní vraždou svého politického rivala z řad Hamásu, kterého obvinil z homosexuality. „Je to člověk, který zavádí brutální disciplínu. Lidé v Hamásu věděli a stále vědí, že pokud Sinvára neposlechnete, riskujete svůj život,“ uvedl Yaari.
V roce 2013 byl zvolen členem politického výboru Hamásu v Pásmu Gazy. O čtyři roky později se stal jeho hlavou. Sinvár byl klíčovým člověkem pro úzkou spolupráci mezi politickým a vojenským křídlem Hamásu, brigádami Kásam. Upevnil též spojenectví mezi palestinským hnutím a Hizballáhem a Íránem.
Sinvárovy mentory v hnutí, zakladatele šajcha Ahmada Jasína i „otce“ militantního křídla hnutí, Oddílů mučedníka Izzuddína Kásama, šajcha Sáliha Šihadu Izrael zabil, což Sinvára velmi poznamenalo. I on sám byl v minulosti terčem mnoha pokusů o atentát, od roku 2015 byl na americkém seznamu „mezinárodních teroristů“. V roce 2021 izraelské letouny ostřelovaly jeho dům a kancelář, Sinvár však unikl.
Na rozdíl od ostatních vysoce postavených členů Hamásu, kteří se přestěhovali do Kataru, Sinvár zůstával vždy v Pásmu Gazy, za což sklízel respekt zdejších obyvatel. Sinvár prosazoval ideu o palestinském státě zahrnujícím všechna okupovaná území: Pásmo Gazy, které v současnosti drží Hamás, Západní břeh Jordánu, jehož části na severu má v rukou Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, i východní Jeruzalém.
Organizátor 7. října
Jako jediný způsob, jak osvobodit Palestinu od izraelské okupace, považoval vojenskou konfrontaci. Tento svůj cíl naplnil loni 7. října, kdy stovky palestinských komand zaútočily na kibucy, vojenské základny či hudební festival v Izraeli, který zažil nejhorší útok na civilisty od svého vzniku v roce 1948.
„Byla to jeho strategie, on připravil tuto operaci,“ řekla agentuře AFP výzkumná pracovnice pařížského Arabského centra politických výzkumů a studií (CAREP) Leila Seuratová s tím, že Sinvár útok plánoval jeden až dva roky. Asketický muž s bílými vlasy a tmavým obočím, kterým mnohým připomíná ďábla, podle ní „ostatní přesvědčil ve snaze změnit poměr sil v oblasti a překvapit svět“.
Podle Izraele bylo zabito 1200 lidí a asi 250 jich skončilo jako rukojmí. Izrael v odvetě za útok Hamásu zahájil rozsáhlou ofenzivu v Pásmu Gazy, chycení „tváře zla“ Sinvára si dal jako prioritu.
Na veřejnosti se Sinvár od 7. října 2023 neobjevil. Izraelská armáda předpokládala, že se skrývá v komplexu podzemních tunelů pod Pásmem Gazy, pravděpodobně obklopen některými ze zbývajících rukojmích. Komunikoval nicméně s okolím, velmi však opatrně, bez užití moderních technologií, aby jej Izraelci nezachytili.
Letos v srpnu se dostal do vedení palestinského teroristického hnutí poté, co při úderu v Teheránu, který je připisován Izraeli, zemřel tehdejší šéf politického vedení palestinského hnutí Ismáíl Haníja. Minulý týden americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje z tajných služeb arabských zemí napsal, že Sinvár rozkázal novému šéfovi Hamásu na Západním břehu Jordánu Zahírovi Džabarínovi znovu začít používat sebevražedné útoky. Rozhodnutí podle deníku vyvolalo mezi veliteli Hamásu rozpaky, nikdo se mu však otevřeně nevzepřel.
Sinvárova smrt tak může být i pro ně osvobozením Americký prezident Joe Biden už řekl, že se může otevřít konečně cestu k míru. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tak optimistický není. Podmínkou je stále ještě propuštění zbývající necelé stovky izraelských rukojmí zadržovaných od loňského vpádu na jihu židovského státu.
Autoři: ČTK, jhr
Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/sinvar.A241017_212547_ln_zahranici_rkj
