Dokumentace náhrobních kamenů a epitafů v roce 2022
Příspěvek Česko-německého fondu budoucnosti umožnil v roce 2022 fotografickou dokumentaci celkem 1635 náhrobků a přepis 1817 náhrobků. Loňský projekt je součástí většího dlouhodobého projektu a pokryl část jeho plánovaných nákladů. Dlouhodobým projektem je dokumentace všech 180 hřbitovů, provedení všech prací z oblasti dokumentace sepulkrálních židovských památek brání především nedostatek finančních prostředků, který se v nedávné minulosti ještě prohloubil.
V roce 2022 pokračovala fotodokumentace starého židovského hřbitova v Novém Bydžově, který vykazuje výjimečnou kvalitu zpracování náhrobků. Dokončeno bylo dokumentování náhrobků, které zachytilo pro budoucnost jejich podobu pro případ další eroze materiálu a rozpadu kamene.
Po dokončení dokumentace všech jihočeských náhrobků se systematicky věnujeme dalším českým regionům, zejména středočeskému regionu. V rámci tohoto záměru byla provedena fotodokumentace náhrobků židovského hřbitova v Bohosticích, který byl založen na počátku 18. století.
Ve Středočeském kraji situovaný hřbitov v Kosové Hoře patří k rozsáhlejším s výrazně zpracovanými náhrobky. U tohoto hřbitova byla uskutečněna identifikace náhrobků na základě již dříve zhotovených fotografií. Nejstarší dochovaný fragment na hřbitově byl datován do konce 16. století. Hřbitov v Kosové Hoře patří tímto zjištěním k nejstarším venkovským pohřebištím na našem území.
Více než 612 nově zdokumentovaných náhrobků starého židovského hřbitova v Kolíně přináší nová zjištění. Nalezeno bylo několik místních významných osobností – rabínů či jejich rodinných příslušníků, představených židovské náboženské obce, dále mohela, lékařů a například i porodní báby. Dokumentace je průběžně porovnávána se zápisy z dochovaných hrobových knih. Od 50. let 19. století se na náhrobcích objevují signatury kameníků. Dokumentace starého kolínského hřbitova bude ukončena v poslední etapě v roce 2023.
Na židovském hřbitově v Byšicích byly zapotřebí náročné přípravné práce. Hřbitov byl z velké části zarostlý břečťanem, který výrazně rozrušuje hmotu kamene. V důsledku rozpadu materiálu nebylo v některých případech možné identifikovat údaje v nápisu. Přesto se podařilo identifikovat dva významné náhrobky z konce 17. století a dvě desítky náhrobků z 18. století. Mezi pohřbenými se nezvykle často objevují členové i členky pohřebního bratrstva Chevra kadiša.
Nejstarší náhrobky na židovském hřbitově v Habrech pocházejí na základě loňské dokumentace z druhého desetiletí 18. století, což posouvá dosavadní dataci zdejších náhrobků a několik desetiletí. Dokumentace židovského hřbitova v Habrech přináší zjištění o několika cenných kamenech z 1. poloviny 18. století. Zajímavá ikonografie se týká neobvykle použitého motivu levitské konvice na náhrobku ženské členky rodiny Stránských (roku 1826). Na konci 19. století se objevuje v té době populární motiv Magen David
Význam projektu tkví v dokumentaci jedinečných židovských náhrobků často v havarijním stavu na unikátních kulturně-historických místech celé České republiky. Tato dokumentace dále slouží i jako podklad k plánování oprav a restaurování náhrobků a výhledově bude přínosná jako profesionální zdroj informací při hledání pohřbených osob nejen pro odborníky, badatele, ale i pro příbuzné zemřelých nejen z ČR, ale z celého světa.
Na projektu dokumentace náhrobků na židovských hřbitovech se kromě ČNFB finančně a personálně nejvíce podílí instituce Židovská obec v Praze, Židovské muzeum v Praze a Federace židovských obcí v ČR.
