Nový židovský hřbitov v Praze 3 na Žižkově a židovský hřbitov v Kladně, záchranné práce na náhrobcích v havarijním stavu s finanční podporou ČNFB

• Domů
• Novinky
• Nový židovský hřbitov v Praze 3 na Žižkově a židovský hřbitov v Kladně, záchranné práce na náhrobcích v havarijním stavu s finanční podporou ČNFB

Díky finanční podpoře Českoněmeckého fondu budoucnosti ve výši 200 a 300 tis. Kč mohly v r. 2024 ve významnějším rozsahu pokračovat záchranné práce na náhrobcích v havarijním stavu, které se nacházejí v areálu Nového židovského hřbitova v Praze 3 na Žižkově a židovského hřbitova na Kladně. Značná část z cca 25 tisíc náhrobků na NŽH a 221 náhrobků na Kladně je ohrožena nestabilitou, mnoho z nich již bylo poškozeno pádem. Příčinou tohoto stavu byla dlouhodobá nemožnost provádění oprav a účinné údržby v období 1939-1989, v současné době situaci komplikuje kritický nedostatek financí a záchranné práce proto postupují jen velmi pomalu. Díky podpoře ČNFB bylo na NŽH opraveno 33 a na Kladně 27 poškozených náhrobků, pokračování prací předpokládáme i v rámci dalších etap mnohaletých projektů.

Areál Nového židovského hřbitova v Praze 3 na Žižkově je unikátní nejenom v rámci hlavního města Prahy, ale i celé ČR. Tento největší židovský hřbitov v České republice, který je stále používán k pohřbívání, má rozlohu více než deset hektarů (je desetkrát větší než Starý židovský hřbitov v Praze Josefově).  Původně byl určen především pro potřeby pražské židovské obce v Josefově, jako hlavní hřbitov však sloužil i dalším židovským obcím z Prahy i okolí. Jeho výstavba započala v r. 1889. První pohřeb na něm byl uskutečněn již 4. července 1890. Nový židovský hřbitov nahradil tou dobou již nevyhovující starý hřbitov ve Fibichově ulici na Žižkově. Na ploše hřbitova se nachází množství umělecky cenných náhrobků od významných architektů a sochařů - Jana Kotěry, Josefa Zascheho či Josefa Fanty, je zde pohřbena řada významných představitelů židovských obcí, rabínů, obchodníků a průmyslníků a umělců.    

Židovský hřbitov na Kladně se nachází na severním okraji města, 800 metrů severovýchodně od náměstí Starosty Pavla. Založen byl roku 1889 jako východní část komplexu městských hřbitovů při Slánské ulici. Celý areál o rozloze téměř 5 tis. m2 byl pro pohřbívání využit cca z poloviny. V deseti řadách se nalézá 221 hrobových míst, některá však s neúplnými, nebo chybějícími náhrobky. Na některých náhrobcích přibyly poválečné pamětní desky, připomínající jména kladenských obětí holocaustu. Pohřbeni jsou zde mj. rabíni prof. Vilém Pollák a Josef Heřman Schwarz, nebo zemský advokát, člen obecního zastupitelstva města Kladna a bývalý starosta zdejší židovské náboženské obce JUDr. Berthold Deutschmann. Funkcionalistická obřadní síň od architekta Gerstla a stavitele Mühldorfa byla postavena roku 1938 a v letech 1939 -1941 sloužila jako provizorní modlitebna.