Ukrajinští studenti vytvořili komiks, ze kterého mrazí
Nenapadlo mě, že se nevrátím. Zůstal tam celý můj život. Jsem uprchlice. To jsou věty z ilustrovaného vyprávění, které vytvořila mladá ukrajinská výtvarnice Yelyzaveta Honcharenková. Její kreslená výpověď je součástí komiksové knihy Když to začalo.
Šestnáct mladých ukrajinských umělců, kteří našli po vypuknutí války na Ukrajině zázemí na pražské Akademii výtvarných umění, v ní zprostředkovalo formou komiksu své vlastní vnímání začátku ruské invaze na Ukrajinu a jejích důsledků. Ve velmi mladém věku ztratili domov a ze dne na den se ocitli v situaci, kdy jejich rodina, přátelé i dosavadní způsob života zůstaly na dlouhou dobu daleko.
Yelyzavetin ilustrovaný příběh má výrazné modré ladění. „Atmosféra komiksu totiž ukazuje tmu. Většinu času po začátku ruské invaze jsem strávila ve tmě. A když jsem z Ukrajiny odjížděla, žádné světlo na konci tunelu jsem také neviděla. Nevěděla jsem, co mě čeká,“ líčí mladá umělkyně. S komiksy a ilustrovaným vyprávěním mladých ukrajinských umělců se teď mohou seznámit i lidé na severu Čech.
Příběhy z knihy Když to začalo představuje stejnojmenná výstava, která je k vidění uvnitř někdejší hromadné cely na IV. dvoře Památníku v Terezíně. Mezi skupinu mladých umělců, kteří ilustracemi líčili své vzpomínky, se Yelyzaveta dostala díky roční stáži, kterou na AVU absolvovala. Dnes Yel yzaveta žije v Praze a online formou pokračuje ve studiu na Charkovské univerzitě. „Válka stále pokračuje a tematicky se v mé tvorbě, v některých kresbách, stále objevuje,“ vypráví umělkyně. „Téma invaze vstupuje do uměleckého života i jinak. Třeba tím, že se účastním ukrajinských festivalů, které probíhají v Praze , jako je například Měsíc Ukrajiny nebo Týden ukrajinských filmů,“ dodává.
Komiksy a ilustrované příběhy vznikaly různorodými technikami. Někteří ze studentů se vrátili k traumatickému okamžiku února 2022, do momentu, kdy válka začala. Jiní se pokusili analyzovat pocity uprchlíků v nové zemi. „První týdny, vlastně měsíce, jsem si nic nekupovala. Odmítala jsem věci z humanitární pomoci. Nechtěla jsem mít nové věci v nové zemi. Až příliš by mi to připomínalo mou situaci,“ popsala Yelyzaveta Honcharenk ová. Další ze studentek Anna Solyanik ová vystavuje v Terezíně kromě komiksu i své rytiny na oblázcích z Atlantského oceánu. Rytiny jsou pro ni vyjádřením toho, jak moc j í chybí matka. „Oblázky představují velikonoční vajíčka, jejichž zdobení je na Ukrajině tradicí a bylo převážně ženskou prací. Chtěla jsem to přenést na něco pevnějšího,“ popsala Solyaniková.
18.03.2025 | Právo | Michael Polák
