Židovský hřbitov v Nové Bystřici – záchranné práce na náhrobcích v havarijním stavu s finanční podporou ČNFB
Do roku 2023 byla značná část náhrobků povalena nebo vykloněna a hrozil jejich pád, tedy možnost úrazu návštěvníků hřbitova a také samozřejmě možnost jejich dalšího poškození. Některé náhrobky byly rozlomeny či jinak mechanicky poškozeny. Téměř celý povrch náhrobků byl pokryt vrstvou usazených depositů, krustami nebo mechy a lišejníky. Povrch náhrobků byl nesoudržný a drolil se.
V roce 2023 Česko – německý fond budoucnosti podpořil významnou částkou ve výši 250 000 Kč restaurování všech 82 dochovaných náhrobků na tomto hřbitově. Restaurován bylo zahájeno konsolidací kamenného materiálu, následovalo šetrné očištění náhrobků a eliminace působení nepříznivých vlivů mikrovegetace a srážkové vody na kamenný materiál. Náhrobky, které ležely v zemi, byly vyzvednuty a zajištěny. Nestabilní náhrobky byly rozebrány a vztyčeny na zajištěné podkladové lože. Byla provedena rekonstrukce chybějících tvarů v omezené míře bez provedení tvarové rekonstrukce do původních tvarů, při respektování dochovaného tvarosloví a zachování všech hodnotných dokladů stáří, v rozsahu konzultovaném s pracovníky památkového dohledu.
Kdy se začali Židé v Nové Bystřici usazovat, není přesně známo. Nepočetné židovské osídlení je ve městě doloženo od druhé poloviny 18. století, prudce vzrostlo až po polovině 19. století. Ve městě na přelomu 18. a 19. století bydlela pravděpodobně jen jedna židovská rodina, roku 1849 tu bydlely tři židovské rodiny (20 osob). Roku 1880 v Nové Bystřici bydlelo 98 Židů (3,4% všech obyvatel), roku 1900 – 122 Židů (maximum, 4,8%) a roku 1930 – 42 Židů (2,0%).
Židovský hřbitov byl založen roku 1878 u osady Ovčárna, 1 km severně od města. Jeho rozloha je 1.433 m2.
Na hřbitově se pohřbívalo do konce 30. let minulého století. Během první světové války tu byli pohřbeni mnozí haličtí uprchlíci. Kromě Židů z Nové Bystřice a okolí tu jsou pochováni také Židé z dolnorakouských obcí Litschau, Heidenreichstein a Schrems, které neměly svůj vlastní židovský hřbitov.
Za druhé světové války byl hřbitov nacisty demolován. Devastace pokračovala i po druhé světové válce, hrobnický dům byl zbořen, všechny náhrobky byly povaleny a hřbitov zarůstal neprostupným houštím. Po roce 1990 byl na náklady vlastníka, tedy Židovské obce v Praze vyklučen a od té doby je pravidelně udržována vegetace.
Hřbitov je ze tří stran ohrazen zdí vysokou cca 160 – 180 cm, postavenou z lomového kamene, krytou prejzy, ze strany vchodu je ohrazen pouze plaňkovým plotem.
Na hřbitově je dochováno celkem 82 náhrobků, nejstarší z roku 1880, nejmladší z roku 1934.
Většina náhrobků je ze žuly, vzácněji jsou z pískovce.