Liberec: zde žili Židé, zjistí lidé na chodníku
Pamětní kameny představí oběti holocaustu a jejich osudy. V Liberci jich bude osmnáct
LIBEREC Josefa Ledererová - zemřela v Treblince. Robert Benda -zemřel v Lodži. Siegfried Freund -zemřel v Osvětimi. Paul Fischl - zemřel při náletu v Jugoslávii. Seznam libereckých Židů, kteří zahynuli v koncentračních táborech čítá stovky jmen. Všechna jsou vyryta v památníku obětem holocaustu v Ruprechticích. Některá si ale budou moci přečíst nově lidé i na chodnících, na pamětních kamenech. Stolpersteien, což je v překladu kámen, o který se zakopne, se objeví na různých místech Liberce. Betonové kostky o rozměrech 12 x 12 x 12 centimetrů, připomenou osudy lidí, kteří ve městě žili a za druhé světové války zemřeli v nacistických lágrech.
Kámen bude i před vchodem do divadla
Kámen se objeví vždy před domem, kde oběti bydlely nebo pracovaly. Na mosazné desce pak bude vytesáno jejich jméno, datum narození a místo, kde zemřely. Prvních devět míst schválili městští radní už v roce 2014, nyní dali souhlas s umístěním dalších devíti kamenů. Do chodníků se zabudují pravděpodobně v srpnu letošního roku, kdy by měl z Kolína nad Rýnem dorazit Gunter Demnig, autor projektu. Domy, před které Stolperstein uloží, i jména, jež na nich budou, vytipoval Pavel Jelínek z Židovské obce v Liberci.
„Většina jsou mí přátelé nebo příbuzní,“ říká. Výjimkou je třeba Friedrich Sommer, ředitel Divadla F. X. Šaldy v letech 1906 - 1922 a 1929 až 1934. Na kámen s jeho jménem narazí chodci právě před vchodem do divadla, kde muž, který zemřel v Osvětimi, pracoval. „Ani útěk do Brna ho před transportem nezachránil. Nacisté ho našli i tam,“ přibližuje jeden z osudů Jelínek.
Také další příběhy jsou velmi pohnuté. V plynové komoře zahynula i Jelínkova kamarádka Hanna Taussigová, které tehdy bylo osm let. Společně s ní zemřeli v Osvětimi i její rodiče Fritz a Marie.
Také Pavel Jelínek přišel během války o část svého příbuzenstva. Ještě dnes, s nalomeným hlasem, vzpomíná na svou babičku Josefu Ledererovou. Ta sice odešla společně s nimi z Liberce pryč, v době, kdy se dostali do Lysé nad Labem, do sběrného tábora, musela nastoupit do transportu. Zahynula v Treblince.
„Já pocházím ze smíšené rodiny, otec byl římskokatolického vyznání, maminka Židovka a já jsem Žid po ní. Z Liberce jsme utekli, když mi byly tři roky. Dostali jsme se až do Lysé nad Labem, odkud nás pak odsunuli do Hořepníku, to je městečko kousek od Pacova,“ přiblížil Jelínek.
Uplatili německého lékaře, transportu se vyhnuli
Maminka tehdy dostala příkaz k nástupu do lágru, tatínek ale s pomocí svého příbuzného uplatil německého lékaře, který vystavil doklad, že je maminka těžce nemocná a do transportu nemůže.
„Do konce války nemohla vylézt z domu, chodila jen na zahradu. Když válka skončila, vrátili jsme se zpět do Liberce,“ vzpomíná.
Ze zhruba třicetičlenného příbuzenstva jich přežila ani ne desítka. „I já měl štěstí, coby dítě ze smíšeného manželství jsem měl do transportu nastoupit až v deseti letech, ale to mi bylo až v dubnu 1945. A to už měli Němci jiné starosti,“ dodává.
Většina libereckých Židů zahynula v koncentrácích
Většina libereckých Židů zahynula v koncentračních táborech, někteří i při bombardování. Jako například rodina Fischlova, jejíž tři členové zemřeli při náletech v Jugoslávii, kam před nacisty z Liberce utekli. Jejich osud připomene pamětní kámen před domem v ulici Na Okruhu.
Další bude patřit Adele a Edith Königsteinovým. Matka s dcerou, které později zahynuly v Osvětimi, žily v domě v Bendlově ulici, kde dnes bydlí Věra Vohlídalová, bývalá ředitelka Krajské knihovny v Liberci.
„Dům si podle plánů architekta Antona Krapfa, profesora liberecké průmyslovky, nechali postavit manželé Karel a Herta Hoffmannovi s přispěním dalších příbuzných. Stavby se ujal stavitel Alfred Hübner, jehož firma stavěla v Liberci například i kostel Máří Magdaleny na Keilově vrchu,“ popsala Vohlídalová.
Udržet dům bylo nad finanční možnosti rodiny, a tak přízemí i horní byt majitelé pronajímali.
A právě nahoru se nastěhovala Adele s Edith. „Paradoxem je, že jejich sousedé byli několik let Němci, kteří pak připravovali jejich likvidaci. Ve vedlejším domě žila během války rodina masového vraha Hanse Franka, o kousek dál pak sudetoněmeckého politika a nacisty Konráda Henleina.“
Uložení kamenů v Liberci zaplatí Židovská obec, město pak pro ně připraví v chodnících otvory. „Náklady na výrobu jednoho Stolpersteinu jsou přibližně 120 eur a jsou hrazeny týmem Guntera Demniga,“ uvedla Jana Kodymová, mluvčí libereckého magistrátu. První české pamětní kameny byly položeny už v roce 2008 v Praze a v Kolíně. Od té doby se pak pokládají vždy jednou ročně na různých místech.
120 euro stojí jeden Stolperstein. Hradí je tým Guntera Demniga.
12 centimetrů měří každá ze stran pamětní betonové kostky.
Fakta Stolpersteien * Říká se mu též Kámen zmizelých, v překladu znamená doslova kámen, o který se zakopne. Jde o dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku před domem obětí holocaustu a nacistického režimu. * S nápadem přišel před lety německý umělec Gunter Demnig. Ten také osobně provádí jejich pokládání. V Čechách lze nejvíce Stolpersteienů nalézt v Praze. * V Liberci bude umístěno osmnáct těchto památných kamenů na osmi místech. S jejich položením se počítá letos během srpna.
Kameny se v Liberci nově objeví před domy, kde oběti bydlely či pracovaly. Na mosazné desce bude vždy jejich jméno a místo, kde zemřely.
26.1.2016 Mladá fronta DNES str. 18 Kraj Liberecký
Jana Pšeničková
