(Ne)spojenci. Složité vztahy mezi Izraelem a Ukrajinou
Proč? Vysvětlení je třeba hledat v geopolitické situaci na Blízkém východě a ruské aktivitě v tomto regionu. Podrobněji je rozebírá nový díl podcastu Na Východ!. Josef Pazderka a Ondřej Soukup si do něj pozvali zahraničně-politického komentátora Českého rozhlasu a držitele Novinářské ceny 2024 Jana Fingerlanda.
Krátce po invazi ruské armády na Ukrajinu v únoru 2022 se prezident Volodymyr Zelenskyj obracel přes telemosty na vlády a parlamenty spojenců a žádal je o dodávky zbraní a další podporu.
V dobře připravených projevech, které jako zkušený herec uměl navíc přesvědčivě přednést, většinou dokázal zabrnkat na správnou strunu historické paměti a současných otázek důležitých pro danou zemi. V izraelském Knessetu mu to ale nevyšlo.
„Tam zvolil psychologicky strašně špatný přístup. V podstatě Izraelcům vynadal, že nedodávají zbraně,“ hodnotí projev zpětně Jan Fingerland.
„Nezohlednil ale dostatečně všechny důvody, které Izraelci měli, a dokonce udělal dost zvláštní chyby. Třeba když zdůrazňoval, že by izraelští Židé měli nějakým způsobem splatit, co pro ně udělali Ukrajinci za druhé světové války. Ale židovská paměť toho, co se stalo za války, není zas tak jednoznačná, aby bylo možné se na ni odvolávat,“ vysvětluje v podcastu Na Východ!.
Nabízí se také otázka, zda ukrajinský prezident vlastně měl šanci izraelský parlament přesvědčit. Židovský stát si totiž důsledně chrání svoje vojenské technologie z obavy, aby nepadly do nepovolaných rukou.
Největší hrozbu pro něj v současnosti představuje Írán. Ten je zároveň spojencem Ruska ve válce na Ukrajině, do níž mu dodává především vojenské drony.
Benjamin a Vladimir
Izrael, respektive dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ale zohledňuje také další zájmy a strategické postoje. A ty zahrnují dlouhodobé rozvíjení dobrých vztahů s Ruskem, připomíná Ondřej Soukup.
„Byl jsem docela překvapen, jak si Netanjahu s Vladimirem Putinem neustále telefonovali a navštěvovali se – a to už v dobách po anexi Krymu v roce 2014. Tehdy už se všichni evropští politici dívali na Putina divně, ale Netanjahu se s ním objímal,“ upozorňuje.
Izraelský premiér opakovaně odmítl, že by nadstandardní vztah mezi ním a Putinem byla takzvaná bromance, tedy jakési spříznění duší mezi muži či politiky. Jde prý o pouze o otázku zájmů a strategické partnerství.
Jan Fingerland přidává ještě další důvod pro takové chování izraelského premiéra. Podle něj si chtěl Netanjahu četnými kontakty s Putinem budovat pověst jednoho z předních hráčů světové politiky, který má ono příslovečné telefonní číslo do Kremlu.
„Možná telefonní číslo do Kremlu má, ale myslím si, že Putin mu rozhodně ten telefon nevezme, když si Netanjahu vzpomene,“ konstatuje Fingerland.
Navíc se po útocích 7. a 8. října 2023 na Izrael ukázalo, že země ani nemůže počítat s ruskou podporou. Při těchto teroristických akcích zaútočili nejprve ozbrojenci z palestinského hnutí Hamás a následně příslušníci šíitského hnutí Hizballáh z Libanonu.
Hamás je dlouhodobě podporován íránským režimem a představitelé hnutí dokonce na začátku roku 2024 jednali v Moskvě právě s prezidentem Putinem. Ten mimo jiné podpořil doporučení Rady bezpečnosti OSN k vytvoření samostatného, suverénního palestinského státu. Takové stanovisko Izrael dlouhodobě odmítá.
V říjnu 2024 se více rozhořel konflikt Izraele a hnutí Hizballáh. Podle posledních informací se ve skladech tohoto hnutí našly nejmodernější ruské zbraně.
Měli tedy pravdu Ukrajinci, když žádali Izrael o větší spojenectví ve válce proti Rusku, protože to se nakonec postavilo i proti Izraeli?
„Jak jsem to sledoval, došlo na Ukrajině k velké vlně solidarity s Izraelem, ale zároveň ruku v ruce také k pocitu: ‚My jsme vám to říkali, vy jste nás neposlouchali a furt jste si mysleli, jak to s tím Ruskem sehrajete. A ono vás podvedlo‘,“ říká v podcastu Na Východ! Josef Pazderka.
autoři: Josef Pazderka , Ondřej Soukup , Daniela Vrbová
Více zde
